Smrt filmov hvzdy

Pbh kosatky, kter odmtla svobodu

V ptek 12. prosince 2003 zemel v norskm zlivu Taknes nejslavnj delfn svta, kosatka Keik. Cel svt dodnes dojm pbh o ptelstv chlapce a drav kosatky. Snad kadmu se taj dech, kdy se Willy odvnm skokem vrhne pes skaln tes do volnho moe. Na svobodu. Dky filmu se lid zaali zajmat o osud vech kosatek drench v zajet. Ale skuten pbh "Willyho" je mon jet dojemnj. Je to pbh kosatky, kter nakonec ivot na svobod odmtla a dala pednost spoleenstv lid.

ZROZEN NA SVOBOD

Willy se ve skutenosti jmenoval Keik, co je japonsk slovo a znamen astn. Ale o vhodnosti tohoto jmna lze pochybovat. Keik se sice narodil na svobod - pravdpodobn v roce 1977 nebo 1978 v Atlantskm ocenu nedaleko Islandu -, dlouho si j vak neuil. V roce 1979 ho jako dvoulet velryb batole chytili rybi a od t doby il mezi lidmi. Dtstv strvil v moskm akvriu na Islandu, o ti roky pozdji byl prodn do Ontaria. Ve zdejm oceanriu ho lid vycviili a zaali pedvdt nvtvnkm. Ale ani tady nepobyl dlouho - po dalch tech letech byl v roce 1985 prodn do zbavnho parku Reino Aventura v Mexico City.

BOLESTN IVOT V ZAJET

ivot kytovc v zajet rozhodn nen radostn. Msto irho ocenu jen mal bazn, v nm se jejich zpvy zmaten odrej od stn... Potpn do hlubin, v nich trv 80 - 90 % svho asu, nen v mlk ndri mon, a tak ho vtinu proij na hladin. Pirozenou rodinnou skupinu nahrazuje samota nebo pr ptelskch lid a zcela nepbuznch druh delfn. Nen divu, e se v zajet kosatky dovaj mnohem niho vku ne ve voln prod, e trp stresem, psychickmi poruchami a rznmi konmi chorobami. U Keik se prvn vedy a rny na ki zaaly objevovat ji v Marinelandu v Ontariu. Navc ml tu smlu, e a pochzel z chladnch severskch vod, byl prodn do Mexika, kde strvil osm trudnch let samoty v subtropickm podneb, v pli malm baznu ve vnitrozem, s pli teplou vodou...

ZACHRATE WILLYHO - KEIK

V roce 1992 se konen na mladho samce kosatky usmlo tst - d-li se to tak ci. Stal se hlavnm hrdinou filmu Zachrate Willyho, kter se natel v Mexickm zlivu. O rok pozdji film, v nm Willy po pekonn mnoha nstrah zsk svobodu, obletl svt. Byl natoen druh a pak i tet dl. Ale spch filmu nespoval jen v jeho finann nvratnosti, jeho hlavn inek mon nepedvdali ani samotn tvrci. Mil a ptelsk kosatka si zskala srdce divk a lid celho svta zaali volat po jejm skutenm osvobozen.

V roce 1994 vznikla nadace pojmenovan po filmu: Nadace Zachrate Willyho - Keik (Free Willy/Keiko Foundation). Na osvobozen Keik pispvaly tisce anonymnch drc vetn dt z celho svta. K drcm se nakonec pipojil i samotn vlastnk kosatky, zbavn park Reino Aventura, kter ji ped lety koupil za 350 000 dolar, a v roce 1995 Keik vnoval nadaci. Kosat samec vak zstval nadle v zajet. Nepoznal nic jinho, jeho jedinmi partnery, pteli a iviteli byli lid. Neznal voln moe, neuml lovit ryby. Netuil, jak se chovat ke svm pbuznm - divoce ijcm kosatkm. Jeho ke byla sam oteven rna a jizva. Kdyby byl okamit vyputn na svobodu, zahynul by.

CESTA NA SEVER

Putovn Keik do rodnch vod u Islandu proto vedlo pes mosk akvrium v Oregonu. Zde byl (ji roku 1994) umstn do prosted, jak doposud nikdy nepoznal - il v obrovskm baznu naplnnm chladnou moskou vodou z mstnho zlivu. Zvykal si na chlad, zotavoval se. Tady se mu tak po dlouhch letech zaaly hojit rny na ki. Teprve po tto aklimatizaci mohla bt estitunov velryba naloena do letadla a pevezena do islandskho Westmannayaeyjar. Na Keik u zde ekal doasn domov ve speciln ohrad umstn ve volnm moi. Jej pletivo ho chrnilo ped nepteli, ale umoovalo mu kontakt s okolm.

Za plotem vdal lachtany, do ohrady mohly pes pletivo vplouvat ryby, dostvali se tam ptci a dal mot ivoichov, jimi se kosatky normln iv. Tm tyi roky se Keik seznamoval se ivotem kosatek ve volnm moi, uil se lovit ryby, starat se sm o sebe. Rok od roku se stval odvnjm, samostatnjm, ale tak zvdavjm a sebevdomjm. Osaml, psychicky zlomen kosatka vychovan v po lotropickch vodch, v cizm neptelskm prosted, se nhle ocitla v chladnch vodch svho rodit. Jak asn dobrodrustv!

S LIDMI NAVDY

Cel projekt na zchranu Keik a jeho nvrat do divoiny stl 20 milion dolar. Ji po dvou letech vcviku ho jeho cviitel zanali brt (pod dohledem) na vlety do volnho moe. Zde se ml uit lovit ryby, svou pirozenou koist. O tom, jak obtn to bylo, svd skutenost, e uloven ryby zpotku vbec neral, ale oddan je pinel svm cviitelm. Poprv se odvil sv lovky serat a v srpnu roku 1997. Po tyech letech uen byl Keik v roce 2002 vyputn ze sv ohrady do volnho moe. Ale pestoe se po celou tu dobu uil lovit ryby, zstal zvisl na tmu pracovnk, kte ho steili na jeho cestch ocenem. Odmtal se ivit sm a vyadoval svou kadodenn dvku potravy - 40 - 50 kg ryb. Pesto neil v zajet, mohl si vybrat, zda se odv do irho moe,nebo zstane v blzkosti lid.

NEJDEL VLET

Nikdo pesn nev pro, ale v roce 2002 opustil Keik vody Islandu. Snad sledoval hejno divokch kosatek, od nich se vak brzy odpojil a sm zamil k norskm behm. K jedin zemi v Evrop, kter dosud neuznv mezinrodn zkaz lovu kytovc a zabj je pro komern ely. Nen divu, e se cviitel a vichni, kdo se o Keik starali, zaali bt, aby zde nezahynul. Ale filmov hvzd smrt z rukou velryb nehrozila, prv naopak, stal se atrakc, kter k zlivu u msteka Halsa, kam doplaval, pitahovala turisty z celho svta. Ti si s nm hrli, hladili ho, plavali s nm, fotografovali se s nm. Keik nakonec zaal bt z toho veho ruchu apatick, jen leel, neplaval, nelovil, neral, p estoe ji dokzal, e je toho schopen - jeho cesta do Norska trvala pt tdn a po celou tu dobu neml dn kontakt s lidmi.

A protoe ji peil v dobr kondici a dokonalm zdrav, bylo jist, e je opravdu schopen sm se uivit. Pracovnci z nadace ve spoluprci se starostou msta proto zakzali pibliovat se k velryb na vzdlenost krat ne 50 m. Ale aby se Keik vzpamatoval, nezbylo ne ho zase zat krmit. Z Islandu tak piletli jeho treni, zaali s nm znovu cviit, znovu ho brali na vlety po moi... Zdlo se, e jejich tylet prce byla zbyten a e mohou zat znovu. Mnoz pochybovali, zda je Keik po tolika letech ivota v zajet vbec schopen samostatnho ivota, zda se nkdy odpout od lid, najde si partnerku a bude t na svobod s divokmi velrybami.

POSLEDN TOIT

Protoe fjord u msteka Halsa v zim zamrz, Keik se musel na zimu pesthovat - jako nejvhodnj een se ukzal nedalek zliv Taknes. Tady Keik proil posledn msce svho ivota. Zliv m spojen s otevenm moem, jm obas proplouvaj velryby. Keik jej mohl opoutt a zase se vracet, jak se mu zlbilo. Lid se o nj dl starali, krmili ho, dohleli na jeho zdrav. A doufali, e jednoho dne odplave s divokmi velrybami navdy. Bohuel, Keik se toho dne nedoil. Nkolik dn ped Vnocemi zemel na akutn zpal plic. Bylo mu 27 let. O dva dny pozdji byl v noci z nedle na pondl Keik tajn pohben na behu zlivu. Tajn proto, aby alespo po smrti nalezl klid a neruila ho veejnost a mdia. Jeho hrob bude ped oima zvdavc v zim zakrvat snh, v lt zaroste zelenou trvou.

HBETN PLOUTEV PROMLOUV

Kosatky maj vrazn pohlavn dimorfismus - krom tlesn velikosti prozrazuje pohlav i tvar hbetn ploutve. Samice ji maj krat a lehce srpovit zahnutou, ploutev samc m trojhelnkovit tvar (skoro jako ploutev ralo) a je pes jeden a pl metru vysok (viz. obr.). Je pozoruhodn, e u kosatek drench v zajet tato ploutev jakoby mkne a ohb se dol (u divokch kosatek je tento jev pozorovn zcela vjimen) - prv takovou "smutn" ohnutou hbetn ploutev ml i Willy - Keik.

KAD MOHL POMOCI

Nadace Zachrante Willyho - Keik vydala jakhosi pruvodce, v nem radila, jak se chovat, aby Keik zstal opravdu svobodn a nevzal se na lidi.

Pokud jste na behu,

  • nesnate se upoutat pozornost Keik kikem, plouchnm nebo jinm hlukem,
  • nekrmte ho,
  • nedotkejte se ho,
  • nevstupujte k nmu do vody,
  • omezte svj pobyt v blzkosti Keik na minimum,

Pokud jste ve lunu,

  • chovejte se v oblasti, kde se Keik zdruje, tie a opatrn,
  • pokud se piblte na vzdlenost men ne 50 m, vypnte motor,
  • nepronsledujte ho,
  • nesnate se upoutat jeho pozornost plouchnm nebo ranami na boky lunu,
  • pokud Keik odpov na hladin, nerute ho a tie se vzdalte,
  • nejezdte kolem nj.

Tato doporuen ovem nvtvnkm dychtivm spatit proslulou velrybu nestaila a k zlivu, v nm se zdrovala, milo stle vc turist. Navc nespolupracoval ani Keik, lidi naopak vtal, nechal se hladit a chtl si s nimi hrt. Norsk vlda proto nakonec musela vydat nazen, v nm zakazovala pibliovat se k nmu.

CO MON NEVTE O KOSATKCH

Kosatka drav (Orcinus orca) je nejvtm druhem delfna. Dospl samci mohou vit a devt tun a mit kolem devti metr, samice jsou men. Tento delfn je opravdov kosmopolita - ije ve vech ocenech a moch svta. Jejich zkladn sociln skupinou je rodina, kterou tvo samice s nedosplmi mlaty (do vku deseti let), ale obas i jej dospl dcery s potomky. Dospl samci se toulaj a vyhledvaj ciz samice k pen, ale jak se zd, ke sv matce se as od asu vracej a doprovzej ji v prbhu celho jejho ivota. Kolik divokch kosatek dnes ije na celm svt, nen pesn znmo, vdci odhaduj, e jich me bt kolem sta tisc. V zajet je dreno asi 45 a 50 jedinc.

 

autor: Zdena Martinov


zpt na obrzky kosatky drav