HOMER
Cesta na jižní pobřeží je příjemná. Projíždíme krásnou krajinou, všechno je mnohem víc zelené než na severu, i stromy jsou už stejné jako u nás. Lesy jsou spíš smíšené. Každou chvíli stavíme, abychom vyfotili okolní přírodu. Řeky jsou plné rybářů, kteří chytají lososy. Existuje tu spousta firem, které jim jejich úlovky naporcují, zmrazí nebo vyudí, uschovají a pak pošlou domů.
Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli Homer navštívit, byl orel bělohlavý. Doufali jsme, že konečně budeme mít možnost ho vyfotit. Projíždíme kolem mořského zálivu a na stromě vidíme prvního orla bělohlavého.
Cesta vede horami, kolem jezer a řek. Do Homeru dorazíme odpoledne, navštívíme Visitor centrum, je opravdu hezké. Zjistíme, kde bychom mohli vidět papuchalky, orly bělohlavé a mořske vydry. Poradí nám, abychom zajeli na Spit.
Přijíždíme na nasypaný poloostrůvek Spit. Všude je neuvěřitelné množství obytných aut a rybářů. Dá se tu i kempovat, ale fouká hodně vítr, takže se rozhodneme pro kemp na pevnině. Najdeme vodní taxi (Mako water taxi), které nám doporučili ve Visitor centru a hned si domlouváme výlet lodičkou na moře.
V půl šesté nastupujeme na menší lodičku pro čtyři osoby. Hned jak vyjedeme z přístavu, vidíme mořskou vydru. Je fakt legrační vůbec se nebojí, tak si ji pěkně vyfotíme a prohlídneme si ji. Na moři dost fouká, jsou velké vlny. Přijíždíme k ostrůvku, kde hnízdí spoustu racků, kormoránů a sem tam i nějací papuchalkové. Fotí se fakt špatně, loď se hodně houpe. Vidíme ještě nějakého orla, ledňáčka a v dálce tuleně. Výlet je to hezký, po dvou hodinách se vracíme do přístavu. Protože by mělo být moře ráno klidnější, domlouváme si ještě jednu vyjížďku na ráno na sedmou hodinu.
Ráno musíme brzy vstát, ale opravdu to stojí za to. Moře je klidnější a máme i větší štěstí na papuchalky. Jsou fakt moc roztomilí. K večeru jdeme zkusit vyfotit nějake orly, kteří loví na pobřeží. Sedí na zemi a odpočívají nebo vyhlížejí kořist ze stromu. Není snadné se k nim přiblížit. Většina jich ale touto dobou hnízdí v lese nebo ve skalách. Proto je lepším obdobím pro focení zima, kdy je Homer plný orlů, kteří se sem slétávají za snadnou potravou (zbytky z rybářských lodí). Z vyprávění místních se dozvídáme, že v zimě se nebojí lidí. Neni prý problém zde v únoru vyfotit orla ze tří metrů.
První dva týdny v květnu můžete v Homeru každoročně vidět až 100 000 migrujících ptáků.
V Homeru je také několik firem, které vám zprostředkují výlet na medvědy na Katmai National Park.
 |
 |
 |
 |
 |
|||
Vydra mořská (Enhydra lutris)
Samci dorůstají asi 150 cm a váží asi 32 kg, dožívají se 10 – 15 let. Samice dorůstají asi 120 cm a váží 27 kg a dožívají se 15 – 20 let. Živí se kraby, mušlemi, škeblemi, rybami a mořskými ježky.
Studie v Orca Inlet, blízko zálivu Prince William, spolehlivě prokázaly, že dospělá vydra spořádá denně tolik krabů, kolik odpovídá 20 - 25 % její váhy. Vydry se potápí do hloubky okolo 18ti metrů a zůstávají dole minutu nebo dvě. Když se s potravou vynoří na hladinu, odpočívají na zádech a krmí se. Většinou si s ním přinesou i nějaký kámen, který nechají volně ležet na prsou a rozbíjejí o něj mušle a kraby. Mořské vydry se věnují potápění a opatřování potravy zhruba třetinu dne. Mladé vydry se většinou rodí koncem jara nebo začátkem léta. Aljašské vydry obvykle rodí na pobřeží, zatímco kalifornské vždy ve vodě. Matky obvykle plavou na zádech, takže mláďata mohou odpočívat, spát a cestovat na jejích prsou. Orel bělohlavý byl viděn, jak loví mláďata, zatímco matky se potápějí pro potravu. Pokud se dostanou mláďata na břeh, jsou pro ně dalším nebezpečím kojoti. K dalším přirozeným nepřátelům patří kosatky a samozřejmě člověk. Vydry mořské jsou příbuzné vyder říčních, ale jsou větší a nikdy nebyly viděny v sladkovodních řekách nebo jezerech. Vydra věnuje každý den hodně času péči o svou srst, která je velmi hustá. Některé zdroje uvádí až 155 tisíc chlupů na centimetr čtvereční. Na rozdíl od ostatních mořských savců nemají mořské vydry podkožní tuk. Vrstva vzduchu, která je zachycena v jejich srsti udržuje jejich kůži suchou a izolovanou od chladné vody, která se tak nikdy nenamočí. Vzduch vydry dostávají do své srsti tak, že plavou břichem dolů, vyfukují bubliny, které si vemnou do srsti. Ve spánku se vydry drží tlapkami, aby je voda neodnesla jednu od druhé.
V posledních desetiletích mořských vyder na celém světě znatelně ubylo, díky velkému znečištění oceánu. Aljašská populace vyder mořských byla zdecimována v roce 1989 po ropné havárii tankeru Exxon u přístavu Valdez na jižním pobřeží Aljašky. Pokud se chcete dozvědět co se vlastně tenkrát stalo, přečtěte si článek o ropné havárii tankeru Exxon.
 |
 |
 |
Další fotografie mořské vydry najdete v galerii savci.