DENALI N.P.
Cestování po Aljašce jsme začali v Anchorage, kam jsme přiletěli 2.8.2004 krátce po půlnoci. V půjčovně jsme si vyzvedli auto, které bylo zarezervované už dva měsíce dopředu. Byl to Chevrolet Blazer, větší terénní auto (zapůjčení na tři týdny 2000$ bez pojistky). Během našeho cestování jsme najeli 4100 mil (6601km). Zničili jsme zadní pneumatiky, protože ne všechny silnice jsou na Aljašce vyasfaltované. (V Anchorage nám je v servisu BALTHAZAAR TIRE SHOP na Fairbanks St. zadarmo vyměnili. Prý mají smlouvu s autopůjčovnou. Nevíme jakou, protože si neopsali ani SPZ ani jsme nic nepodepsali.)
První naše cesta vedla do Denali National Park, založeného v roce 1914 (z Anchorage je to severně 237mil tj. 381km). V současné době se rozkládá na 24 000 km2.
Tady můžete vidět nějaké fotky z Denali.
Osobní doprava v parku je velice omezená, do parku se dostanete vlastním vozem jen asi 15 mil. Takže jedinou možností je použít autobus, který vás doveze do některého z kempů, chat nebo hotelu. Po parku můžete jezdit autobusy, které tam mají pravidelné linky, samozřejmě můžete chodit pěšky nebo jezdit na kole. Další možností, jak si park prohlédnout, je zaplatit si jedenáctihodinovou projížďku parkem (musí to být ale dost únavné, silnice nejsou vyasfaltované).
Cesta do kempu Wonder Lake trvala autobusem pět hodin. Během cesty jsme občas viděli nějaké zvíře, ale určitě nečekejte žádné safari. Hned ze začátku jsme měli štěstí, narazili jsme na medvědici Grizzly se třemi medvíďaty a byli opravdu blízko. O kus dál byl sob, ale toho viděl pouze Jarda, protože má neuvěřitelně vyvinutý pozorovací talent :-). Asi 7 mil před kempem jsme minuli jezírko z bobřím hradem. Ještě ten den jsme si je vyrazili prohlédnout, ale počasí bylo pod psa, takže z focení nic nebylo.
Další den jsme se na ně vypravili znovu. Po cestě k bobří hrázi jsme potkali taky tři soby. Dokud jsme je fotili z dálky, naše přítomnost jim ani moc nevadila a pásli se v borůvčí. Šli jsme tedy blíž, ale to se dvěma z nich už tak moc nelíbilo a znechuceně pomalu odešli o kus dál. Jeden ale zůstal, takže se i mně podařilo i několik pěkných fotek z blízka :-) - vlastním jen CANON POWERSHOT :-( Měli jsme dost času, protože bobři se dají fotit až k večeru. Také se nebáli a v klidu se krmili listím z přitažených větví. Prohlédněte si fotky bobrů a související článek.
Co dodat? Z kempu je při západu slunce nádherný pohled na Mount McKinley (nejvyšší hora Severni Ameriky 6193m.) Původní název Denali, což v athabasském jazyce znamená vysoký, veliký, byl v roce 1897 změněn na Mount McKinley. Později se název opět změnil na Denali, ale příliš se už neujal. Je tu pitná voda a i umývárna se záchodama (bez sprch). Elektřinu tu nenajdete. Taky veškeré jídlo jsme si přivezli, protože tu skutečně nekoupíte vůbec nic. Potraviny, věci na vaření a hygienické potřeby musí být uloženy ve speciální boudě, kde jsou chráněny před medvědy. Všude rostlo spoustu borůvek a hub. Bohužel celé tři dny bylo skoro pořád zataženo, občas i pršelo, takže počasí nám moc nepřálo. Ale stejně to bylo jedno z nejhezčích míst na Alajašce a určitě stojí za to ho navštívit.
Poslední den v Denali byl odpočinkový, strávili jsme ho v kempu, který byl hned na začátku parku, a fotili veverky.
Pokud se chcete dozvědět více infomací, otevřete si stránky Denali N.P..
Autor článku: Tereza